Morušovník získal svůj název od škůdce morušovníka, který požírá listy tohoto stromu. Z ovocnářské praxe je dále znám morušovník červený a trnavský. Název vyplývá z barvy jejich souplodí. Často roste pouze keřovitě, ale jako strom může dorůstat výšky 10 – 15 m.
Moruše s tmavým, nafialovělým souplodím disponuje velkým množstvím resveratrolu. Resveratrol patří mezi flavonoidy, má antioxidační, protizánětlivé účinky, je kardioprotektivní a působí v prevenci proti vzniku rakoviny.
Účinek lze vysvětlit tak, že zabraňuje zvyšování LDL („zlého“) cholesterolu, jeho ukládání v cévních stěnách a následnému vzniku aterosklerózy. Pokud bychom to měli shrnout, posiluje imunitu, odbourává stres a brání růstu nádorů.
Kromě již zmíněného resveratrolu obsahují hojné množství vitaminu C, který má taktéž příznivý efekt na fungování organismu. Z dalších látek je moruše bohatá na železo, vápník a vlákninu.
V moruši se také vyskytuje látka moranolin, která vyrovnává výkyvy glukózy v krvi, principem zpomalení vstřebávání sacharidů.
Moruše jsou nakyslé až sladké, u moruše bílé je popisována dokonce medová chuť připomínající nektar. Vše ale záleží na stupni vyzrání plodů a ideálně době sklizně.
Morušovník se využívá k výrobě léčivých tinktur, nebo se konzumují stejně jako ostružiny v čerstvé formě, zpracované na šťávu, víno, či do kompotů.
Dnes se tato rostlina vrací zpět do povědomí a je označována jako jedna ze superpotravin. Její nutriční i léčebné účinky mají projektivní i preventivní efekt a zařazení do novodobého pojmu superpotravin si právem zasluhuje.