Prebiotika a jejich vliv na lidské zdraví

Co jsou prebiotika?

Prebiotikem se rozumí vláknina v podobě oligosacharidů. Je těžko stravitelná, v mnohých případech dokonce nestravitelná. Tato potravinová přísada stimuluje a zároveň potlačuje růst patogenních bakterií v tlustém střevě.

Jinými slovy, vytváří vhodné podmínky pro správný růst a aktivitu přátelských bakterií, které jsou pro udržení lidského zdraví nezbytné.

Druhy prebiotik

Prebiotika dělíme na přirozená a syntetická. Jaký že je mezi nimi rozdíl?

Z přirozených prebiotik je jedním z nejvýznamnějších oligosacharid inulin. Jde o prášek bílého zabarvení s lehce nasládlou chutí. Najdete ho v kořenu čekanky, dále v česneku, pórku nebo cibuli.

Samotný inulin se ale přidává i do některých mléčných výrobků, nealkoholických nápojů či marmelád. Ocení ho také diabetici, jelikož se používá k přípravě pokrmů jako náhražka za cukr.

Mezi syntetická prebiotika patří například laktulóza. Jedná se o oligosacharid na bázi galaktózy a fruktózy. Často se připravuje chemickou úpravou inulinu nebo škrobu.

Od přirozených prebiotik se tak liší především způsobem vzniku. Na rozdíl od inulinu není vstřebatelná, ale pro bakterie tlustého střeva je velmi důležitá. Laktulóza se ve formě roztoku užívá také jako projímadlo.

Výskyt prebiotik

Prebiotika se vyskytují, jak už bylo naznačeno výše, hlavně v obilovinách, luštěninách, ovoci a zelenině. Vybírejte ale pouze takové oligosacharidy, které vám nezpůsobí nadýmání či jiné trávicí problémy!

Zdravotní účinky prebiotik

  • Příznivě ovlivňují složení mikroflóry zažívacího traktu
  • Zvětšují objem stolice a tím zlepšují střevní pasáže
  • Slouží jako prevence proti zácpě, nádorů tlustého střeva a konečníku
  • Snižují hladinu krevního tuku a cholesterolu

Dávkování prebiotik

Doporučovaný denní příjem prebiotik je u mužů 0,3 g na kg hmotnosti. U žen 0,4 g na kg hmotnosti.