Tepelná úprava potravin a riziko vzniku karcinogenů

Riziko vzniku karcinogenů nastává při smažení a nesprávně prováděném grilování.

Také při jiných, zdravějších způsobech tepelné úpravy potravin je třeba dodržovat jistá pravidla.

Na jaké látky si dávat pozor?

Heterocyklické aminy (HCA) a polycyklické aromatické uhlovodíky (PAH)

HCA vznikají v mase, konkrétně při procesu jeho hnědnutí (ve chvíli, kdy se ze zahřívaného masa uvolňuje tekutina). Jejich dalším zdrojem je tabákový kouř.

PAH vypouštějí zejména průmyslové podniky jako chemičky, hutě a elektrárny. Obecně vznikají při různých druzích hoření (spalovací motory, svíčky, kouření a rovněž tepelná úprava pokrmů).

Jsou mutagenní a rakovinotvorné – u zvířat byly pozorovány jejich škodlivé účinky na kůži, krvetvorbu, dýchací a imunitní systém a reprodukci.

Konečné produkty pokročilé glykace (glykotoxiny, AGEs)

Jde o molekuly vznikající při vysokých teplotách v suchém prostředí z cukrů, bílkovin a tuků.

Mohou se objevit samy v těle, když člověk stárne a má vysoké hladiny cukru v krvi, ale obvykle je konzumujete v jídle.

Říká se o nich, že zkracují život a mohou rozvinout či zhoršit civilizační nemoci jako diabetes, aterosklerózu, Alzheimerovu chorobu, šedý zákal, problémy s erekcí, stárnutí pokožky, chronický zánět nebo rakovinu.

Akrylamid

Tvoří se v potravinách obsahujících škrob při jejich tepelné úpravě. Podle vědců potenciálně zvyšuje riziko rakoviny a negativně ovlivňuje nervovou soustavu, prenatální a postnatální vývoj dětí a reprodukci.

Najdete jej především ve smažených bramborových výrobcích, kávě, sušenkách a bílém chlebu.

Jak správně připravovat pokrmy?

Abyste se vyhnuli vzniku škodlivých látek při tepelné úpravě jídla, je důležité dodržovat určité zásady.

Vaření a vaření v páře

Vaření a vaření na páře je nejzdravější a nejšetrnější způsob tepelné úpravy. Měli byste vařit těsně pod pokličkou, co nejméně míchat, suroviny vkládat až do vroucí a osolené vody.

Dušení

Množství tekutiny nemůže být více než 2/3 objemu dané suroviny, jinak by šlo o vaření. Dusit se dá pod pokličkou i v troubě, vypařená tekutina se dolévá a dusí se kolem 100 °C.

Pečení

Zde je nezbytné hlídat vhodnou teplotu, ideální je do 200 °C. U masa by se mělo začít vyšší teplotou (180-220 °C), poté na nižší (120-130 °C) a na závěr teplotu zase zvýšit pro křupavou a hnědou kůrku (pozor, ne černou, tak se právě tvoří karcinogeny).

Grilování

Tento způsob přípravy patří mezi rizikové, protože právě při hoření odkapávajících šťáv vznikají HCA a PAH a nebezpečné jsou též spaliny z hoření dřeva.

Pro zdravější grilování zvolte zeleninu a ovoce (HCA a PAH se tvoří jen u masa), pokud už grilujete maso, tak ho zbavte viditelného tuku a kůže, ať tuk neodkapává.

Grilujte postupně menší kousky, nepíchejte do něj vidličkou (opět kvůli odkapávání), používejte domácí, resp. kvalitní a nízkotučné marinády a kvalitní dřevěné uhlí.

Smažení

Nesmažte na více než 190 °C, nepoužívejte ztužené tuky a extra panenské oleje. Vhodný je třeba řepkový rafinovaný olej. Samozřejmostí je, že by měl být vždy čerstvý a čistý. Popř. použijte nádobí s nepřilnavým povrchem a nepotřebujete ho vůbec.

Až je jídlo hotové, zbavte jej ještě přebytečného oleje přiložením papírového ubrousku.