Bílá mouka stále tvoří u mnoha z vás nejčastější složku pečiva, které během dne zkonzumujete. Zároveň se však objevuje stále více zpráv o její škodlivosti.
Nejenže není vhodnou součástí diety, resp. fitness jídelníčku (je v ní mnoho konzervantů s vysokým obsahem fruktózy z kukuřice a škrob, který tělo vstřebává tak, že pak energii využívá rychle, a ne pomalu a efektivně), ale není ani dobrá pro celkové zdraví.
Má stejné negativní účinky jako rafinovaný cukr:
- zvyšuje riziko vysokého krevního tlaku a cholesterolu a s tím spojených kardiovaskulárních nemocí nebo diabetu, některých druhů rakoviny či zánětlivých onemocnění (artritida)
- oslabuje imunitu
- způsobuje únavu, úzkost, hypoglykémii a další obtíže.
Pohanková
Obsahuje celou škálu důležitých minerálů (draslík, fosfor, vápník, železo a další), B vitamíny, vlákninu a bílkoviny.
Je bezlepková a nízkoglykemická, tzn., že zajišťuje pomalý, avšak stálý přísun energie bez zvyšování hladiny inzulinu a rychleji zasytí.
Vhodná je třeba na výrobu francouzských pohankových palačinek, belgických vaflí nebo ruských blin.
Špaldová
Špalda je druh pšenice, pěstované už před 8000 lety, nakonec ustoupila šlechtěné pšenici. Dnes se její popularita vrací.
Živiny v ní se neztrácejí ani po umletí. Je lehce stravitelná a stimuluje imunitní systém. Obsahuje lepek. Připravit z ní lze jakékoli pečivo, zkuste třeba koláčky, sušenky a krekry.
Žitná (režná)
Je bohatá na potřebné živiny (vláknina, železo, selen, fosfor, hořčík, měď, zinek, bílkoviny), které se neztrácejí ani po jejím umletí.
Žito udržuje vlhkost lépe než pšenice, takže např. žitný chléb zůstává déle čerstvý. Je ideální přidávat jej do kvásku.
Kokosová
Její obliba stoupá spolu s rozšířením bezlepkové, veganské a paleo stravy. Je zcela bezlepková, zato dobrým zdrojem proteinů a vlákniny.
Při pečení je vhodné přidat vejce navíc (popř. nějakou veganskou náhražku, např. chia), aby se vyrovnal chybějící lepek.
Jelikož je chuťově přirozeně sladká (to ale neznamená, že by obsahovala přemíru cukru), není třeba při pečení přidávat hodně cukru či jiných sladidel. Zkuste z ní udělat zákusky nebo palačinky.
Amarantová
Amarant (laskavec) je prastará pseudoobilnina pěstovaná už starými Inky, Mayi a Aztéky, známá svou výraznou chutí a vůní. V zrnech najdete bílkoviny, vlákninu, minerály (železo, vápník, hořčík), vitamíny a zdravé rostlinné tuky.
Tato mouka je bezlepková, vhodná spíš do slaných jídel (např. do těsta na pizzu).
Cizrnová (besan)
Další druh, který je bezlepkový a bohatý na proteiny, vlákninu a ostatní živiny. Kromě toho je přirozeně hustá a dobře drží. Dají se z ní pohodlně upéct rychlé chleby, muffiny či koláčky.
Používá se v indické, italské i francouzské kuchyni, k obohacení jídel o nutriční hodnoty, pečení, zahušťování, na přípravu pomazánek, příloh i do polévek.
Čiroková
Čirok je starobylá obilnina pocházející z Afriky. Na západě byla dlouho opomíjena, přitom je výborným zdrojem antioxidantů chránících před záněty, rakovinou, cukrovkou nebo nemocemi srdce. Nízkoglykemické sacharidy zde fungují stejně jako u pohankové mouky.
Její použití v kuchyni je univerzální, vyrábějí se z ní hlavně placky a kaše, ale též těstoviny a sladkosti (např. brownies).
Mezi další alternativy bílé mouky patří:
- sójová
- mandlová
- jáhlová
- ovesná
- banánová
- sezamová
- slunečnicová
- lněná
- konopná
- quinoa
- chia