Všestranný pomocník pro naše zdraví
V čem tkví jeho největší přínos pro naši kuchyni? Především ve vysokém obsahu mononenasycených mastných kyselin. Ty velmi příznivě působí na lidský srdečně-cévní systém, fungují jako prevence infarktu a mozkové cévní příhody.
Olivový olej také pomáhá předcházet nádorovým onemocněním díky tomu, že v něm najdeme řadu antioxidantů, které brání rakovinnému růstu buněk. Navíc snižuje hladinu cholesterolu, tohoto strašáka moderní civilizace, upravuje metabolismus tuků.
Má blahodárný vliv rovněž na trávení, účinně pomáhá bojovat se zácpou a nadýmáním, umožňuje správnou funkci žlučníku. Podstatné jsou také jeho detoxikační účinky. Kromě toho v olivovém oleji najdete i vápník a železo. V neposlední řadě obsahuje i poměrně velké množství vitamínu E, A, D a K. U některých vitamínů, které jsou rozpustné v tucích (například vitamín A), pomáhá jejich lepší absorpci organismem.
Mimoto je účinnou zbraní i v kosmetice, přidává se do různých kosmetických produktů. Masti například pomáhají regeneraci po námaze, olej se hodí po opalování kvůli obsahu vitamínu E, pomáhá i při ekzémech nebo bércových vředech, působí na pokožku i vlasy. Z výše uvedeného tedy vyplývá, že jde o skutečný elixír mládí.
Druhy olejů
Jaké olivové oleje ale vlastně existují a k čemu je můžeme použít?
Dělíme je na panenské, rafinované a potom směsi, ve kterých se vyskytují obě zmíněné skupiny.
Panenské tekutiny do pokrmů
Do první skupiny patří oleje panenské, které mají tři kategorie.
Extra panenský olej, tedy Extra virgin, je nejkvalitnějším olivovým olejem s kyselostí pod 0,8 g na 100 gramů. Je dovoleno ho zpracovávat pouze mechanickým postupem, při ohřívání pak teplota v žádném případě nesmí překročit 210 °C. Získává se přímo z plodů.
Panenský olej má o něco vyšší kyselost, ta musí být menší než 2,0 g na 100 gramů. Také se vyrábí mechanicky a rovnou z olivových plodů.
Poslední je obyčejný, běžný olej, u kterého nesmí kyselost přesáhnout 3,3 g na 100 gramů.
Platí , že nejzdravější je extra panenský olej, který se hodí i do pokrmů studené kuchyně.
Rafinované pro tepelné úpravy pokrmů
Druhá skupina je tvořená olivovými oleji rafinovanými. Ty se vyrábějí pod tlakem za vysokých teplot. Tím pádem klesá kvalita výsledného produktu a zároveň také jeho nutriční hodnota. Navíc dochází k chemické úpravě těchto olejů. Proto se nakonec hodí spíše k tepelné přípravě pokrmů.
První je rafinovaný olej, jež vzniká rafinací panenského olivového oleje, jeho volná kyselost nesmí přesáhnout 0,5 g na 100 g.
Další je rafinovaný olej z pokrutin. Přitom pokrutinou rozumějte odpad z prvního lisování oliv. Rafinovaný olej z pokrutin se získává rafinováním surového oleje vyrobeného z těchto pokrutin. Nesmí překročit kyselost 0,5 g na 100 g.
Směsi vyrobené z obou skupin
Poslední kapitolou jsou směsi. Olivový olej vzniká smícháním rafinovaného olivového oleje a panenského olivového oleje, volnou kyselost musí mít maximálně 1,5 g na 100 gramů.
Olej z pokrutin značí směs rafinovaného olivového oleje z pokrutin a panenského olivového oleje. I tady nesmí překročit kyselost hodnotu 1,5 g na 100 gramů.
Na studenou kuchyni i na smažení
Olivový olej by měl být nedílnou součástí našeho jídelníčku. Panenský, zejména extra virgin, se hodí do salátů, stejně dobře si ho ale můžete nakapat i pár kapek na chleba místo másla či margarínu.
Rafinovaný olej se dá používat na tepelnou úpravu jídla, zejména na smažení. Přitom samozřejmě dávejte pozor, aby se olej nepřepaloval.
Dobré je mít v kuchyni několik olivových olejů, protože každý se hodí pro jiný účel.